Řekne-li se železo, inženýra pravděpodobně napadne ocel, slitina železa s uhlíkem nezbytná pro strojírenství, stavebnictví i medicínu (pro lékařské nástroje). Z oceli jsou vyrobené také hřebíky. Lékaře zase napadne hemoglobin, červené krevní barvivo, v němž je železa v organismu vázáno nejvíce. Lidské tělo obsahuje 3-5 g železa, což odpovídá právě jednomu hřebíku. Ani lidstvo, ani konkrétní člověk se bez železa neobejdou.
Jak se projevuje nedostatek železa?
Hemoglobin, který se nachází v červených krvinkách, je nezbytný pro přenos kyslíku z plic do tkání. Jeho koncentraci proto dárcům krevní plazmy kontrolujeme při každém odběru. Je-li hemoglobinu málo (u mužů méně než 130 g/l, u žen méně než 120 g/l krve), znamená to chudokrevnost (anemii). Důsledkem je zhoršení dodávky kyslíku buňkám, což se projevuje bledostí, zadýcháváním, únavou, bolestmi hlavy, opakovanými infekcemi, v krajních případech i zhoršením rozumových funkcí.
Anemie z nedostatku železa u nás postihuje asi 5 % mužů a až 20 % žen (zvýšené ztráty železa menstruačním krvácením), v rozvojových zemích 30-70 % obyvatel, celkem na světě 1,2 miliardy lidí. Je to nejčastější hematologické onemocnění (choroba krve) a v celosvětovém měřítku nejčastější onemocnění vůbec. Léčí se podáváním železa v tabletách nebo nitrožilně.
Nedostatek železa bez anémie
Anemie z nedostatku železa je však až krajním projevem nedostatku železa v organismu. Až dvakrát častější je nedostatek železa bez anemie (iron deficiency without anemia), jenž se vyskytuje u 20 % populace, tj. u více než 2 miliard lidí na světě. Prokazuje se laboratorním vyšetřením. Projevuje se nespecificky zimomřivostí, nevysvětlitelnou únavou a snížením výkonnosti. Příčinou obtíží je porušená tvorba některých metabolických enzymů či funkce mitochondrií (součásti buněk, které jim poskytují energii, tzv. „buněčné elektrárny“). Jde o nikoliv vzácný problém např. u pacientů se selháním srdce.
Doporučená denní dávka železa
Lidstvo železo těží jako rudu, člověk ho přijímá potravou. Doporučená denní dávka železa je pouhých 10 mg (u žen v reprodukčním věku 15 mg). Hlavním zdrojem jsou vnitřnosti a živočišné bílkoviny, vedle nich řasy, semena, ořechy, listová zelenina, luštěniny nebo kakao. Železo se však z rostlinných zdrojů vstřebává hůře než z živočišných, jeho nedostatkem jsou proto ohroženi spíše vegetariáni než milovníci bifteků.
Doporučený jídelníček před odběrem plazmy
Rizika nadbytku železa
Všeho moc škodí, nadbytek železa je pro organismus nebezpečný jako jeho nedostatek. Železo totiž slouží jako růstový faktor některých bakterií, zvyšuje tvorbu reaktivních kyslíkových forem poškozujících buňky, urychluje rozvoj aterosklerózy. Vedle těchto rizik může mezi projevy přebytku železa patřit i únava, bolest kloubů nebo ztmavnutí kůže. Proto platí: všeho s mírou.
