Určitě i vás před každou novou zkušeností napadá řada otázek. V případě odběru krevní plasmy tomu zřejmě nebude jinak. Vybrali jsme proto 5 nejčastějších otázek, jež trápí řadu prvodárců, abychom na ně odpověděli, ukonejšili vaši zvědavost a možná zahnali strach z odběru plasmy.
Jaký je rozdíl mezi krví a krevní plasmou?
Krevní plasma je součástí krve. Přesněji řečeno tvoří zhruba 55 % jejího celkového objemu. Jedná se o roztok tvořený především vodou, bílkovinami, minerály a enzymy, jenž vytváří tekuté prostředí pro červené i bílé krvinky a krevní destičky. Díky krevní plasmě se mohou přesouvat živiny, krvácivá poranění se dokáží zacelit. Krevní plasma hraje důležitou roli při zabezpečování správného fungování imunitního systému. Pokud krev ve zkumavce stojí po delší dobu nebo pokud se použije centrifuga, krevní plasma se od krve oddělí. Vhodnější formou extrahování je však přímý odběr plasmy formou plazmaferézy.
Jaké má darování krevní plasmy výhody a rizika?
Nejzásadnější otázkou před první návštěvou odběrného centra je asi ta, jaké benefity nebo nebezpečí má darování plasmy. Začněme tedy výhodami. Největší výhodu představuje perfektní přehled o zdravotním stavu. Každý dárce je totiž pod bedlivým dohledem lékařů, kteří dbají jednak na kvalitu krevní plasmy, především však na kondici samotného dárce. Jeho krev pečlivě testují, proto mohou odhalit případné zdravotní problémy dřív, než se dostaví první příznaky.
Mezi další benefity můžeme zařadit finanční náhrady, úlevy na daních a den volna daný zákonem.
Samotné darování plasmy dárce v žádném směru neohrožuje. Každé odběrové centrum musí vyhovět vysoce přísným hygienickým požadavkům a zároveň striktně dodržet podmínky odběru. Ten lze u jednoho dárce provádět nanejvýš jednou za 2 týdny. Plasma se poté nahrazuje fyziologickým roztokem, ale žádné obavy, tělo si do 2 dnů plasmu zase obnoví. Přečtěte si více o tom, proč je důležité darovat krevní plasmu pravidelně. Nemusíte se bát ani rizika přenosu nemocí, protože odběrový systém je jen na jedno použití.
Bolí odběr krevní plasmy?
Odběr plasmy nebolí. V průběhu plazmaferézy mírně zabolí pouze napíchnutí žíly. Následně je dárce napojen na kanylu, odkud krev putuje do sterilního zařízení pro odběr plasmy. Zde se oddělí plasma od ostatních složek krve, jež se poté vrací zpět do těla dárce. Procedura zabere přibližně hodinu. V jejím průběhu si můžete klidně číst nebo se dívat na televizi.
Jak se kontroluje kvalita krevní plasmy?
Jelikož se z krevní plasmy vyrábí léčiva, případně se roztok přímo vpravuje do těl pacientů, jsou nároky na darování plasmy vysoké. Vedle věkového omezení a fyzických predispozic se provádí důkladné krevní testy jak před odběrem, tak po odběru.
Jak se mám na odběr plasmy připravit?
Kvalitu krevní plasmy můžete výrazně ovlivnit i tím, jak se budete před odběrem plazmy stravovat. Nekvalitní stravování může dokonce způsobit, že dojde k odmítnutí vzorku. Proto den před odběrem vypijte minimálně 3 litry tekutin. Vyvarujte se tučné stravě, zároveň však dbejte na dostatek bílkovin v těle (libové maso, ryby), jezte ovoce i zeleninu. Mlsnou můžete zahnat prostřednictvím ovesných vloček či müsli tyčinek bez polevy. Zásobujte tělo luštěninami a mléčnými výrobky s obsahem tuku do 1,5 %.
