Nakoukněte pod pokličku procesu získávání krevní plasmy. Zjistěte, jak se oddělují pevné části krve od tekuté složky, a ujistěte se o naprosté sterilnosti procedury. Provedeme vás plazmaferézou krok za krokem.
Co je to plazmaferéza?
Při plazmaferéze dochází ke strojovému odběru krevní plasmy pomocí sterilního systému sestaveného ze separátorů a speciálních setů na jedno použití. Odběr probíhá ve více cyklech, přičemž se při každém z nich odebere zhruba čtvrt litru krve. Ta se rozdělí na krevní plasmu a krvinky. Plasma putuje do sběrného vaku, kdežto ostatní složky krve se vrací do těla dárce.
Tip: Přečtěte si více o plazmaferéze
O odběru krevní plasmy
Než dojde na odběr plazmy, probíhá předodběrové vyšetření pomocí vzorku krve, pak je dárce napojen na odběrový set. Odběr se skládá ze dvou částí. V jedné probíhá odběr, ve druhé návrat krvinek do tělního oběhu. Během odběrové fáze se získává krev, která prochází membránou, kde se oddělí plasma od krvinek.
Plasma následně odtéká do sběrného vaku, zatímco krvinky setrvávají ve sběrné nádobě. Jakmile se naplní, odběrová fáze skončí a krvinky jsou vyslány na zpáteční cestu k dárci. Na konci odběru se dárci podá do žíly 500 ml fyziologického roztoku, jako náhrada za odebranou plasmu.
Jakmile se odebere dostatečné množství krevní plasmy a pracovník dárcovského centra odpojí dárce od separátoru, odběrový set se neprodleně zlikviduje dle norem daných zákonem. Celý úkon nezabere víc než hodinu.
Kolik plazmy se odebírá a jak často?
Plazmaferéza je pro lidské mnohem menší zátěží než klasický odběr krve. Proto mají dárci možnost chodit na odběr krevní plasmy každé 2 týdny. Organismus chybějící plasmu obnoví do 48 hodin od plazmaferézy. Množství odebrané krevní plasmy se pak odvíjí od hmotnosti dárce. Průměrně však činí 650-850 mililitrů za odběr.
Zdravotní komplikace následkem plazmaferézy
Přemýšlíte nad možnými riziky a následky odběru krevní plasmy? Pak vás uklidníme. Žádné velké nebezpečí vám nehrozí. Nanejvýš se může dostavit brnění v různých částech těla či nevolnosti.
